Jméno... Jméno se dá proklít

V posledních dnech jsem brouzdala vzpomínkami a začínala mít pocit, že na mě někdo vážně nějaké to prokletí uvalil.

Řeknu to takto: s přezdívkou Stiak je spjato mnohé. 
Jenže k velké části z těchto věcí hledím s odporem.

Je pravda, že život je plný změn a že změna je život. Ráda bych taky konečně sepsala do článku to, jak moc jsem se kdysi změnila a jak na to hledím teď, ráda bych uvedla své dosavadní internetové přezdívky a mohla je porovnat, mohla poukázat na to, co mi vlastně přinesly a jakými lekcemi mne obdarovaly.
Podobný článek tu už byl, když jsem vyhlašovala oslavení druhých narozenin starého blogu, ale dnes mám v úmyslu sáhnout do ještě starších období.
A na konci článku vás tak seznámila s novou, zcela jinou přezdívkou, pod kterou se nyní budu prezentovat.
Ready? Posaďte se a čtěte!

***

Kiki, Kristen

Tak tohle snad nebudu rozebírat dlouho! :D Jde tu o mé nejstarší přezdívky, které jsem měla na FB nebo na TS3. Jedná se jednoduše o zdrobnělinu mého pravého jména, Kristýna. Pod názvem Kristen jsem si založila Facebookovou stránku... Která je, pod jiným jménem, stále v provozu. Kristen/Kiki můžeme charakterizovat jako někoho, kdo se chová jako blázínek a nijak se to nepokouší schovat, je poněkud vlezlá a odtažitá zároveň. Kreslila výhradně podle předloh a postupně se dostávala ke kreslení postav v japonském stylu. Mimo jiné si myslela, že anime je jen styl kreslení a že nejde o seriály xD

***

Litteris

Na tuhle holku se mi vždycky vzpomíná tak hrozně hezky, i když tomu dříve tak nebylo. Litteris byla blogerka a ještě stále malá holka, která snila o lásce. Stále kreslila podle předlohy a její příběhy neměly žádnou pořádnou zápletku, protože prostě psala, co jí přišlo pod ruku a nijak zvlášť nad tím neuvažovala. Nemohla odolat fantasy, obzvlášť co se týče upírů nebo vlkodlaků. Taky chtěla napsat knihu nebo se stát nadpřirozenou bytostí :D

***

Hunter

Byla to čtenářka Creepypasty, jediné, co dokázala napsat, byly nesmyslné komentáře, které na mne nyní působí, jako kdyby je psalo mnohem mladší dítě. Chtěla něco napsat, chtěla přeložit Creepypastu - ale vůbec jí to nešlo, nevěděla, jestli by to vůbec dokázala dopřeložit. Proto také odstranila pár řádků, které kdysi přeložila, a řekla si, že to nejde a že to nemá cenu.
Kreslila také výhradně podle předlohy a docela upadala do emařské komunity.


***

Little Bad Princess

Neskrývající žádné své stinné stránky kreslila dle předlohy a občas i bez ní. Vymýšlela si imaginární kamarády a předstírala, že ji její neexistující přátelé opravdu terorizují, aby získala pozornost ostatních. Těmi neviditelnými potvorami byly Hunter, její odraz v zrcadle se zelenýma hadíma očima a svislou zorničkou, pod kterými byla tvář černě zamazaná, jako kdyby jí pláč rozmazal řasenku. Nosila masku s poloúsměvem. Pak tu byla Shadow, stín, který byl více rozmazaný, než by měl být, a na tváři mu jasně svítily oči a úsměv. A nakonec Arisu, která byla jako jediná prostě typickou imaginární kamarádkou. Hunter a Shadow ji nakonec zabily.
Kromě toho se tato Little Bad Princess pustila do blogování a začala znovu překládat - od prvního pokusu ji dělilo jen pár týdnů a přesto jí to nyní žádný problém nečinilo. Proč, to je mi záhadou dodnes.


***

Stiak

Dívka z předchozího odstavce přijala nové jméno, které je jen a pouze akronymem písničky Something That I Already Know, a nový vzhled, aktivně pokračovala v blogování a začala sem tam kreslit i bez předlohy, tu však ještě dlouho používala. Ze začátku se v roleplayích, jako je TSOB, vykreslovala jako děvče s motorovou pilou, které se neštítí pojídání lidského masa či krve. Páni, jak jen jsem šťastná, že nakonec dostala rozum.
Snažila se k nikomu necítit lásku a definovala ji zcela jinak, než ji já definuji dnes. Ve skutečnosti ale nakonec zjistila, že k někomu doopravdy něco cítí - avšak úmyslem té jisté osoby nejspíš bylo ji zničit.
Nevím, zda tu je někdo, kdo si to vůbec pamatuje, obzvlášť tak dobře, jako já.
Ten člověk, u kterého jsem měla trýznivý strach, že ho ztratím, nosil v Creepypasta komunitě přezdívky Discord, Silver nebo Attano. Dlouhou dobu jsem si s ním psala, ale nemůžu říct, že by naše chaty byly tak zábavné, jak jsem v aktuálních dobách zvyklá. (Můžete si všimnout, že jsem začala psát v první osobě. Důvod k tomu mám takový, že zatímco mé minulé ❝já❞ už prostě patří k dřívějším dobám, tohle se mě ještě stále dotýká a nejlépe se mi o tom bude mluvit, když o tom budu mluvit skutečně já sama za sebe.) Po většinu našich konverzací nebyl v dobré náladě a tuto prázdnotu převáděl i na mne. Měla jsem vycítit, že je to tak trochu v nepořádku, ale mě ani v nejmenším nenapadlo, že se mnou vlastně příšerně manipuluje. Dokonce jsem se zdráhala na něco říct svůj vlastní názor, abych jej nějak nerozhněvala, a tak jsem prostě jen přecházela na názory, které mi on řekl. 
Vše nakonec někdy skončí, a také my dva jsme se rozešli každý jinou cestou. Avšak tento bod v čase pro mne změnil mnohé.
Začalo to postupným přiznáním faktu, že ke mě on údajně něco cítí, a má snaha být zajímavá a zamlčovat tak to, že bych vůbec byla schopná já k někomu něco víc cítit. Nesmysl, musím říct.
Je pravda, že jsem měla pocit, jako kdyby pro mě byl nesmírně důležitý, avšak to nejspíš bylo jeho cílem. A jak jsem dále přesvědčovala okolí, že mé srdce je z kamene a že nedokážu k někomu nic cítit, začínala jsem chápat to, že k němu asi vážně necítím pouhé přátelství. Jenže pro mě bylo nemyslitelné, abych veřejně přiznala, že nakonec přeci jen srdce z kamene nemám. Proč? No protože by mi to přece zničilo image, kterou jsem si tak pracně budovala!
(Čas na vyprávění o mé tehdejší image: přece by bylo hrozně hustý, kdybych byla tou blogerkou bez emocí, ne? A ještě k tomu bych měla halucinace - odraz v zrcadle a stín! Dobrá, dobrá, odraz a stín jsou trochu moc. To by někdo prokouknul. Ale kdybych měla srdce z kamene a nedokázala se zamilovat ani brečet, to by bylo super! Byla bych nějak zajímavá!)
A tak mne začal obviňovat, že jsem mu zlomila srdce, a předhazoval mi stále jeden a ten samý fakt, že on lidem neodpouští.
Cítila jsem se... vážně blbě, a to na velmi dlouhou dobu. Informace o těchto mých stavech, kdy jsem se ho snažila sebelítostí přesvědčit, aby mi odpustil, se dostaly mezi mé přátele a nakonec k mým rodičům.
Samozřejmě bych nezvládla říct, že mám zlomené srdce, protože by mi to zase ničilo mou image. A tak následovali psychologové. Kromě toho jsem se předtím ještě chovala hrozně hnusně ke svému okolí - nebudu lhát, prostě jsem byla zlá. Ale tím myslím zlá na okolí, nerespektující protivná mrcha, která vidí chyby ve všem, ale na sobě je nedokáže připustit. Jestli mi nevěříte, budiž, ale já to mám stále na paměti a když jsem se těchto vzpomínek chtěla zbavit, přišlo mi poprvé na mysl to, že bych se přestala prezentovat jako Stiak. 
Později také přišly i poněkud nenávistné poznámky na mou osobu, přímo z Creepypasta fandomu. Za to si vlastně můžu i sama, ale hlavně díky tomu a všemu, co jste si o Stiak teď přečetli, jsem začínala mít pocit, že je ta přezdívka... prokletá. Nemyslím to nějak extra vážně, to ne (:D), ale po přečtení jedné knížky (ze které pochází název tohoto článku) jsem dostala praštěný nápad, že by to tak fakt mohlo být :D


***

Aurora Akkaris

Od začátku roku 2016 se vše obracelo k lepšímu. Spřátelila jsem se s mnohými lidmi ze školy, dělala jsem věci, které mi vyčarovávaly úsměv na tváři, cítila jsem se báječně a postupem času dospěla až do člověka, kterým jsem teď. 

Tak se vás chci zeptat: vy byste se stále chtěli prezentovat pod přezdívkou, která ve vás vyvolává vzpomínky na takové časy? Kdybyste byli na mém místě, opravdu byste si stále říkali Stiak?

Tu přezdívku jsem používala tak dlouho jen z důvodu, že mě jiná nenapadla. Že jsem nebyla schopná přijmout jméno jakékoliv postavy, kterou jsem kdy vytvořila, za svou novou přezdívku, pod kterou bych se prezentovala.

A poté vznikla Aurora Akkaris. Nejde o náhodné jméno, avšak pravý původ si nechám pro sebe :3
Nejde totiž o nic zajímavého. :DD

Aktuálně jsem velkým fanouškem fantasy a sci-fi, naprosto neskutečně čtu knížky a hraju World of Warcraft, mezi tím vším vymýšlím do detailů plno příběhů a žádný není natolik připravený, abych jej mohla začít psát. Kreslím a maluji, tentokrát se ale naprosto vyhýbám jakýmkoliv předlohám.
Aurora Akkaris je prostě ta dívka, kterou jsem začala být už od druhé poloviny roku 2016, jen doposud neměla jméno. 


***


Jsem hrozně ráda, že jste dočetli až sem. Hlavním účelem tohoto článku totiž bylo vypovědět, proč jsem se vlastně ocitala na konci roku 2015 v tak blbých náladách. Tížil mne totiž pocit, že mnoha lidem dlužím vysvětlení. 

Vlastně ani nevyžaduji, abyste mi říkali Akkaris nebo Auroro (well, má drahá Anička hned ❝zkrátila❞ tuto přezdívku na ❝Roura❞ a tak mi teď říká xD), mám jako každý z vás normální jméno a vlastně mě docela potěší, když mne tak nazvete (ještě víc by mne potěšilo, kdybyste mě nazývali mou novou přezdívkou, ale už jsem jednou říkala, abyste na mě volali, jak se vám zlíbí xD)

Ale byla bych ráda, kdybyste pochopili, co vše se mi vybaví, když mě někdo nazve ❝Stiak❞, a že to není zrovna příjemné vzpomínání.



Už jsem ve článku, který se týkal mého ostříhání, říkala, že nastanou určitě ještě další změny. Tuhle změnu jsem si neplánovala, ale... už to tak je.
Nejprve to byla průběžná změna osobnosti, pak zájmů, pak změna blogu, změna vizáže a teď tu máme i novou přezdívku. Věřím, že nás toho čeká ještě mnohé, a já jsem na to připravena. Připravena jako mnohem silnější člověk, než jsem byla v dobách, kdy mi říkali Little Bad Princess nebo Stiak.

(Ráda bych dodala, že v průběhu týdne možná roku by v článku měly přibýt i obrázky a možná dokonce další informace :D)


Komentáře

  1. No teda, tolik jmen... :D A tolik věcí v nich. ^^
    Já si říkala, kdo mi to přišel navštívit blog a to seš ty. :3 Rozhodně hodně štěstí s tvým novým jménem. x3 Ať se při jeho vyslovení vždy objeví pěkné vzpomínky x3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Adíííís, to je tak hrozně milý x3 Děkuju moc! Udělala jsi mi velkou radost x'33

      Vymazat
  2. Aurora je moc vydarená prezývka, I love iiit! :33

    Ami

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Co nejdříve na tvůj komentář odpovím, děkuji za něj! :3

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vzpomínky z vyhaslé hvězdy

S anilinkama v ruce~